Popis
vojenské 2. díl
Sedmnáctý díl je pokračováním předcházející knížky, zabývající se vojenskou tématikou související s Brnem. Nejdete zde brněnské střelce a střelnice, vojenskou propagandu za první světové války, brněnská kasárna a nemocnice a jejich náhradní objekty, odchod na frontu a Brňané na frontách Velké války.
Texty v jazyce českém, německém a anglickém, počet stran 96. Rozměr knihy 5 x 180 x 271 mm, vazba brožovaná.
Ukázka z publikace Brno Staré pohlednice XVII.:
Brněnští střelci a jejich střelnice
První zpráva o brněnských střelnicích, sloužících králi Václavu II., pochází z roku 1304 v souvislosti s prodejem jejich dvoru, který se nacházel na území dnešních starých Černovic. Další doklad pochází z roku 1392, kdy městská rada uložila povinnost střelcům, kteří vyráběli kuše, luky a šípy, aby značili svoje výrobky. Střelecké bratrstvo svatého Šebastiána bylo založeno v Brně roku 1493 a do dnešní doby se zachoval opis jejich střeleckých regulí. Střelci sdružení v bratrstvu, jehož služba spočívala v obraně městských hradeb, pořádali střelecké soutěže, při nichž ukazovali svoji střeleckou zručnost. Zábavná střelba „ku ptáku“ je doložena již roku 1591 na svazích Špilberku a první střelnice se měla nacházet po švédském obležení u Veselé brány a měla zde působit až do roku 1673. Brněnští měšťané, kteří uhájili své město při mnoha válečných událostech, založili roku 1646 Brněnskou měšťanskou střeleckou společnost, která existovala v různých obměnách s kratšími či delšími přestávkami až do počátku druhé světové války. Tato společnost pořádala různé soutěže jako například královské střelby, solné střelby nebo každoroční střeleckou na oslavu výročí švédského obležení. Dalším podobným střeleckým spolkem byl Brněnský měšťanský a střelecký sbor založený roku 1798. Tato uniformovaná jednotka vznikla v období napoleonských válek jako ozbrojený sbor konající strážní službu ve městě. Za tuto službu byl vyznamenán samotným rakouským císařem. Po ukončení válečného nebezpečí se stal reprezentační jednotkou města a pořádal střelecké soutěže až do svého zániku počátkem druhé světové války.
Další střelnice byla zřízena v 17. století nedaleko špitální louky u kaple sv. Štěpána na dnešní Křenové ulici. Koncem 17. století jí nahradila nová střelnice u Židovské brány (ulice Bašty), která zde byla až do roku 1836. Po jejím zboření byla postavena nová roku 1838 v prostoru dnešních ulic Traubova – Francouzská. Opravdu stálá střelnice s budovou a později postavenou restaurací se zachovala do dnešní doby v Brně-Pisárkách. Byla postavena Brněnskou měšťanskou střeleckou společností v roce 1847 a nejvýznamnější oslava se zde konala v roce 1892, kdy zde byly pořádány IV. rakouské spolkové střelby, zahájené samotným císařem Františkem Josefem I.
Vojenská střelnice se v Brně nacházela v Králově Poli u kaple svatého Antonína a byla až do první světové války součástí nedalekého vojenského cvičiště. Koncem 19. století byla ještě zřízena vojenská střelnice v Brně-Žabovřeskách, která ale byla zrušena a nahrazena roku 1904 novou střelnicí v Brně-Medlánkách. Střelnice se nacházela také v Brně-Líšni. Za německé okupace byla opět vybudována nová malorážní střelnice v místech bývalé vojenské střelnice v Králově Poli. Po skončení druhé světové války většina střeleckých spolků zaniká a střelectví je organizováno státními orgány.