Popis
Žabovřesky
V knížce se Vám představí historické pohlednice této brněnské části, jedná se o publikaci především obrazovou, veškeré texty jsou omezeny jen na nezbytné minimum v jazyce českém, německém a anglickém, počet stran 88. Rozměr knihy 6 x 178 x 271 mm, vazba brožovaná.
Ukázka z publikace Brno Staré pohlednice XV.:
ŽABOVŘESKY (SEBROWITZ)
O původně zeměpanské vsi se svobodným statkem „in villa Sewerwicz“ je uvedena první písemná zmínka před rokem 1314. Německý, značně zkomolený název, byl po polovině 14. století formulován přesněji: de Sebrowitz, nebo Sebrovicz. Statek drželi střídavě brněnští měšťané a drobná šlechta. Ve středu dnešních Žabovřesk byla také ves Manice, známá výnosnými vinicemi. Německý název Sebrowitz přešel po husitských válkách do zcela nového, českého pojmenování zeměpanské vsi a poprvé se objevuje jméno „Zabowriesk“. Na zamokřených lukách, zaplavovaných pravidelně řekou Svratkou, se žabám zřejmě dařilo! Žabovřesky i Manice přešly po roce 1468 do držení královopolských kartuziánů a to až do roku 1782. Císař Josef II. tehdy jejich řád zrušil a předal správu majetku náboženskému fondu. V té době už ale neexistovaly Manice, které zanikly za švédských válek. V roce 1784 vznikly na rozparcelované půdě Vinohrádky, přibližně v místech dolní části dnešní Horovy ulice. Koncem 18. století měly Žabovřesky panský dvůr, panskou hospodu, výnosný Kamenný mlýn, velká pole, zahrady a louky. V letech 1850-1867 patřil k Žabovřeským i Jundrov. V roce 1919 byly připojeny k Velkému Brnu.
Krásné okolí s bohatou zelení a zdravé ovzduší Žabovřesk byly ideální pro vznik nové zástavby. Do toku 1918 to byla zpočátku jen přízemní rodinná a dělnická zástavba, která splývala s venkovským charakterem domů žabovřeské obce. Ale už kolem roku 1900 vznikly i první domy vilových čtvrtí, například na dnešní ulici Jana Nečase. Jedním z nich je i vlastní dům architekta Dušana Jurkoviče, vila ve stylu folklórně orientovaného historismu. V té době se už začala rozvíjet zástavba České úřednické čtvrti pod Kraví horou a za první republiky byla dokončena bloková zástavba mezi Minskou ulicí a Kounicovými vysokoškolskými kolejemi. Ty byly postaveny v letech 1922-23 podle návrhu architekta Karla Hugo Kepky jako dar vlasteneckého mecenáše Václava hraběte Kounice českému studentstvu. Za okupace se koleje staly vězením gestapa, kterým prošly tisíce vězňů; na jeho popravišti zahynulo 1600 osob. Dnes jsou Kounicovy koleje národně kulturní památkou.
Nad studentskými kolejemi pokračovala další, pouze vilová zástavba, která se v roce 1939 propojila s vilami Masarykovy čtvrti, dříve Úřednické čtvrti. V polích na okraji Žabovřesk, nedaleko Králova Pole, byl v roce 1939 postaven salesiánský kostel, později zbořený; na jeho místě stojí od roku 1995 nový salesiánský kostel P. Marie Pomocnice křesťanů, sv. Dona Bosca a sv. Václava (Foerstrova ulice).
Kromě Kraví hory a Wilsonova lesa patří k Žabovřeskám ještě Palackého vrch, původně Kozí vrch, vysoký 339 m n.m. Na jeho jihovýchodních svazích bývaly dříve úrodné vinice a zahrady s množstvím ovocných stromů; zbývající plochy byly zalesněny. V jubilejním roce narození Františka Palackého, v roce 1898, byla Kozí hora přejmenována na Palackého vrch, kde v roce 1908 postavil žabovřeský Sokol „otci národa“ pomník. Od tohoto pomníku býval před vznikem panelové výstavby krásný pohled nejen na Žabovřesky a Brno, ale až k Tuřanům a k Mohyle míru.
Soubor starých pohlednic s náměty ze Žabovřesk zachycuje stavební vývoj obce od přelomu 19. a 20. století, až do doby 2. světové války, kdy zde vznikla velká a moderní vilová čtvrť. Pozornému čtenáři jistě neuniknou mnohé zajímavosti z všedních i svátečních dnů žabovřeských občanů, zachycené na snímcích místních a někdy i zahraničních fotoateliérů, právě pro pohlednice.