Katalog > Knihy > Papírové peníze 1759-1918 Od Marie Terezie po Karla I.
Papírové peníze 1759-1918 Od Marie Terezie po Karla I.

Papírové peníze 1759-1918 Od Marie Terezie po Karla I.

Ojedinělá publikace v luxusním provedení obsahuje barevná vyobrazení ve skutečné velikosti veškerých státních edicí papírových peněz platných na našem území až do roku 1918. Mnoho ukázek nouzových peněz, padělků, obléhacích peněz, vojenských emisí apod. Doprovodný text ilustruje hospodářské poměry a zasazuje měnu do historického kontextu včetně cen a mezd.
Vyobrazený materiál byl čerpán z Rakouska, ČR a Maďarska, zejména z archivů Kunsthistorisches Museum Wien a Rakouské národní banky (veškerá vyobrazení mají odvolávky na běžné numismatické katalogy).

Poštovné zdarma v rámci ČR.


Cena bez DPH: 1090 Kč
Cena včetně DPH: 1199 Kč (DPH 10 %)

Objednat: ks  

Ukázka z publikace Papírové peníze 1759-1918 Od Marie Terezie po Karla I.:

Počet stran 320, texty v jazyce českém a německém (anglický souhrn).

ISBN 80-239-6697-9 

Rozměr knihy: 26,5 x 30,5 x 3 cm, vázaná.

 

Ukázka z publikace Papírové peníze (pdf, 2750 kB)

50 GULDEN
50 GULDEN
1.6.1785 - 1.10.1796

100 GULDEN
100 GULDEN
2.12.1796 - 31.7.1801

 

KUPNÍ HODNOTA PENĚZ

1806

V říjnu 1806 byla vyhlášena daň ze jmění ve výši 5 procent.

1807

Obíhaly bankocentle v hodnotě 449,736 000 zlatých.

1807

V oběhu bylo za 74 milionů zlatých mincí z mědi.

1807

Obíhaly bankocetle v hodnotě 493,260 000 zlatých.

1808

Kurz kovových peněz oproti papírovým narostl na 204 %.

1808

Desátého ledna se ženil císař František s Ludovicou ďEste - byl otevřen palác Apollo pro deset tisíc tančících osob. Výbavy byla luxusní, jen jídelní stříbro stálo 600 000 zlatých. Vstupné na otevření bylo 25 zlatých, na pozdější akce 10 zlatých.

 

 

1809

Kůň stál 240-250 zlatých.

1809

Odvedenci do armády dostávali zálohu 35 zlatých u pěchoty a 29 zlatých u jezdectva.

1809

Rakousko organizovalo dobrovolnické jednotky - každý dobrovolec dostal 15 zlatých, náležitosti jako příslušník běžné armády a existenční zajištění po válce.

 

1809

Napoleon obsadil Vídeň, přičemž mu padlo do rukou sto děl a vojenské zásoby v hodnotě 4,5 milionů zlatých.

1809

Obíhaly bankocetle v hodnotě 513,721 000 zlatých, kurz kovových peněz byl 221 %.

1809

V říjnu 1809 se stal Metternich ministrem s platem 40 000 zlatých ročně a šesti tisíci zlatých na reprezentaci.

1810

V březnu 1810 se oženil Napoleon s rakouskou princeznou Marií Luisou. Výbava stála otce cca milion zlatých.

 

Nevěsta vezla do Paříže 12 snubních prstenů, protože neznali potřebnou velikost.

1810

Libra tabáku na kouření podražila ze 40 kr. na 1 zlatý 24 kr.

1810

Za neprovedení roboty se platilo za jeden den s potahem 1 zlatý a za ruční práci 15 kr.

1810

Ve Vídni stál jeden kilogram chleba 6,5 krejcaru, kilogram masa 21 krejcarů.

1810

Obíhaly bankocetle v hodnotě 729,955 000 zlatých, kurz kovových peněz byl 469 %.

1810

Opětovně byl ohlášen trest smrti pro padělatele bankocetlí a odměna 10 000 zlatých pro udavače.

 

5 GULDEN
5 GULDEN
10.10.1851 - 31.12.1859
5 GULDEN falsum
5 GULDEN - falzum
10.10.1851 - 31.12.1859
50 GULDEN
50 GULDEN
5.3.1851 - 31.8.1856
V dolní části platidla je vyobrazení Josefa II. orajícího u Slavíkovic
Nouzové peníze
Nouzové peníze tištěné v pevnostech Arad a Komárno v letech 1848-1849. Arad obléhala uherská armáda, Komárno se naopak bránilo c. a k. vojsku.

 

KUPNÍ HODNOTA PENĚZ

1848

Plat poslance konstitučního sněmu byl 200 zlatých měsíčně.

1848

Dělníci ve vídeňských průmyslových podnicích měli za čtrnáct hodin práce denně výdělek 40 krejcarů. Vejce však stálo 6 krejcarů, libra másla 66 krejcarů.

 

1848

Náklady na jednání ústavodárného sněmu v Kroměříži byly 457 042 zlatých.

1848

Robotní patent ze 7. září 1848 stanovil, že sedláci mohli získat půdu, na které předtím robotovali za třetinu odhadní ceny. Druhou třetinu ceny hradil stát, poslední třetina se nevyplácela. Stát vyplatil vrchnostem cca 600 milionů zlatých.

 

 

1848

Provoz vídeňského dvora stál ročně cca 7,3 milionů zlatých.

1849

výdělek vrátného 6 zlatých týdně, výdělek nádeníka 17 krejcarů denně

1849

měřice pšenice 3 zlaté a 35 krejcarů, brambor 50 krejcarů, libra hovězího 8 krejcarů

1849

máz vína 14-31 krejcarů, máz piva 4 1/2 krejcaru

1849

V navrhované ústavě bylo volební právo vázána na volební cenzus 5 zlatých přímých daní.

1849

Po válce Rakouska a Sardinie bylo uloženo Viktoru Emanuelovi zaplacení 75ti milionů válečné náhrady.

1849

V nové ústavě mohl být volen za poslance jen ten, kdo platil ročně 500 a více zlatých přímých daní ročně.

1850

Čtvrtka (asi 1/16 litru) obyčejné kořalky stála k krejcar, anýzky 2 krejcary. Půllitr piva stál 4-6 krtejcarů.

1850

2 000 zlatých pobíral vrchní silniční inspektor, 1  000 zlatých inženýr I. třídy, 600-800 zlatých sekretář, 300 zlatých sluha

 

1850

jeden kilogram chleba 8 krejcarů, kilogram masa 37 krejcarů

1850

máz piva 6 krejcarů, máz vína 16-31 krejcarů

 

5 KORUN
5 korun
5.8.1914, nevydaná

 

KUPNÍ HODNOTA PENĚZ

1898

25 kusů hotových polévek 1,50 K, žitná káva kg 4,50 K, 25 ks máslových oplatků 2 K

1899

mzdy textilního dělnictva týdně 4-8 K

1899

V revírech Colloredo Mansfelda u Dobříše si chudina na sběr jahod nebo hub musela kupovat povolení

 

Nejmenší taxa byla šest haléřů.

1899

V kavárně v Praze na Uhelném trhu byla laciná káva za 16 haléřů.

1899

Anselm Rotschild svým zaměstnancům, kteří u něho pracovali více než dvacet let, vyplácel po odchodu na odpočinek penzi 101 % jejich platu.

 

1900

oběd v Plzeňské pivnici v Brně 80 haléřů, půllitr piva 18 haléřů

1900

roční příjem učitele 1 200 K

1900

kuba pro pány 8 hal., portorika 6 hal., luxusní kuba 10 hal.

1900

Ve veřejných lázních stálo použití vany, sprchy nebo parní lázně 10 haléřů, použití mýdla 2 haléře.

1900

jeden kilogram chleba 0,27 K, litr piva 0,24 K, dvacet cigaret 0,40 K, 1 kwh elektrické energie 1 K, kilogram masa 1,36 K, půllitr piva 12 krejcarů

 

1900

týdenní mzda nevyučeného dělníka při pracovní době 60 hodin týdně 16,30 K

1900

jízdenka pouliční dráhy v Brně 16 haléřů

1903

kinematograf do domácnosti od 10,80 K, dětské železnice se strojkem na páru, pérovým nebo elektrickým od 7 K

 

1903

Levná jídla na pražském tržišti (např. hrách a kroupy) nebo přesnídávkové polévky stály 4 haléře.

1904

Celých 9 milionů korun odkázal český podnikatel Hlávka známý dobročinností své nadaci.

1904

Firma Laurin a Klement postavila pět dvoukolek s motorem a prodávala je v cenách 260-320 K.

1905

Kvalitní oblek na míru stál 60 K.

1905

Za průchod pouhých 34 m dlouhým vyšehradským tunelem platila pěší osoba 2 haléře, jezdec nebo trakař 4 haléře, povoz 10 haléřů.

 

1905

120 K měsíčně byl obvyklý plat nižšího úředníka.

1905

50-70 haléřů denně byly mzdy zemědělských dělníků při pracovní době 12-14 hodin.

«

© 2017 Nakladatelství Josef Filip